Historie Etherea

Ethereum bylo od začátku postaveno na platformě transparentních transakcí. I když existuje centrální „orgán“, který vytvořil Ethereum a Ether, nemá moc nad minery, kteří přispívají ke globální decentralizaci platformy. To znamená, že nové protokoly a procesy musí odsouhlasit kolektiv, bez ohledu na to, co ústřední orgán považuje za nejlepší.

Ilustrativní ceny.

Vytvoření Etherea

Po uvedení Bitcoinu technologie blockchain rychle zaujala představivost vývojářů po celém světě. V roce 2013 kanadský vývojář Vitalik Buterin navrhl novou platformu, která by umožnila decentralizovanou aplikaci uvést do nové éry online transakcí.

Po počáteční finanční sbírce v roce 2015 bylo spuštěno Ethereum a bylo vytěženo 72 milionů mincí. Tyto počáteční mince byly distribuovány jednotlivcům, kteří financovali úvodní projekt, a stále k dubnu 2020 představovaly asi 65% všech mincí v systému.

Společnost Ethereum si dala za cíl vyvinout decentralizovanou platformu, která by povzbudila vývojářskou komunitu k tomu, aby stavěla na v té době nové technologii s chytrými kontrakty a Dapps, které nabízejí větší možnosti blockchainu.

Jednou z klíčových funkcí Etherea je, že umožňuje transakce s povolením i bez povolení.

• Transakce bez povolení umožňují potvrzení transakce jakémukoli počítači v síti Ethereum.
• Transakce s povolením jsou kontrolovány pouze vybranou skupinou počítačů, aby veškerá aktivita nemusela být zpřístupněna všem počítačům, pokud jsou dodrženy stanovené protokoly.

Změny protokolu Etherea

Změny protokolu, známé také jako hard forky, mohou být „plánované“ nebo „neplánované“. Důvodem pro plánovaný fork může být mimo jiné přizpůsobení systému pro správu nových potřeb, zavedení bezpečnostních protokolů nebo zefektivnění procesu těžby. Neplánované forky mohou být výsledkem objevených bezpečnostních nedostatků, které by podle některých neměly být opraveny, nebo jiných událostí, u kterých není dosaženo shody ohledně řešení. Např. kybrnetický útok může motivovat minery ke změně protokolu, zatímco jiní by upřednostnili ponechat starý protokol a vypořádat se s problémy jinak. Nejvýznamnějším příkladem takového rozkolu je rozdělení na Ethereum a Ethereum Classic.

Toto rozdělení následovalo po manipulaci se systémem v roce 2016, kdy došlo ke krádeži Etheru v hodnotě 50 milionů dolarů. Někteří uživatelé navrhovali změnit protokol, aby ukradené peníze byly nanic, zatímco jiní se chtěli držet původních protokolů a tvrdili, že peníze byly odcizeny pomocí mezery v protokolu. Tento fork se označuje jako událost DAO podle distribuované autonomní organizace (DAO), jíž byla kryptoměna ukradena.

Ethereum Classic (ETC) je založen na původním protokolu a je spravován kolektivem, který usiluje o věrnost původní verzi Etherea. Ethereum (ETH) má kontrolní skupinu nazvanou Ethereum Foundation, která pokračuje v rozvoji a vývoji platformy.

Plánované hard forky

Díky změnám v protokolu Etherea je jeho provoz efektivnější a bezpečnější. Od události DAO se odehrálo sedm hard forků:

• Tangerine Whistle - říjen 2016
• Spurious Dragon - Listopad 2016
• Byzantium - říjen 2017
• Constantinople - únor 2019
• Petersburg (neplánovaný) - únor 2019
• Istanbul - prosinec 2019
• Muir Glacier - leden 2020
• ETH 2.0 - Plánovaný fork označovaný jako Ethereum 2.0, která umožní rychlejší časy zpracování, vyšší kapacitu zpracování, větší interoperabilitu a nižší poplatky za zpracování.

Forky mohou být tvořeny plánovanými upgrady systému nebo neplánovanými úniky.

Vzhledem k tomu, že řádné ověřování a inteligentní smlouvy jsou pro dnešní podniky stále důležitější, je Ethereum v pozici, kdy dokáže řešit tuto rostoucí potřebu ve světě, který je stále více závislý na technologiích.